SE.S.TA Blog

Téma veřejného a intimního prostoru vyplynula z potřeby nově definovat místo pro taneční a performativní umění během pandemie a v jejím důsledku. Vzhledem k uzavření divadel čelili umělci z celého světa výzvě najít nové způsoby, koncepty a formy pro uvádění svých představení a sdílení svých uměleckých děl. Jako umělci jsme toužili po spojení s vnějším světem, s našimi místními komunitami, stejně jako naši diváci toužili po stimulaci uměním. Potřeba sdílet umělecká díla a zpětná vazba od diváků byly existenční nutností. 

“Napětí mezi jednotlivcem a skupinou v choreografickém pojetí” bylo téma Pedagogického semináře 2022, který již tradičně pořádá SE.S.TA každým rokem na jaře. Seminář vedl Jean-Christophe Paré (FR), který patří v oboru analýzy choreografické tvorby mezi skutečnou špičku. A já měla možnost se s ním setkat mimo jiné i v tomhle výživném pedagogickém procesu. 

Topic about public and intimate space emerged as theatrical space for dance and performing arts was challenged during the pandemic times. Artists around the world were searching for new ideas, concepts, or forms to stage their performances. Artists craved connections to the outside world and to their local communities, as did audiences. As theatres closed, artists were challenged to find new forms, venues, places or spaces to perform and share their work. The urge to share artwork was inevitable.