Na blogu publikujeme teoretické reflexe aktivit Centra choreografického rozvoje SE.S.TA. Ve spolupráci s umělci z oblasti tance a souvisejících oborů shromažďujeme a reflektujeme materiál v naší dynamicky se rozvíjející profesi. Snažíme se porozumět tématům a fenoménům, které ovlivňují uvažování umělců a jejich uměleckou tvorbu. A tak obohatit kolektivní znalosti našeho oboru.
V divadle se setkávají lidé, kteří se před sebou stydí. A přesto odhalují svou zranitelnost. Možná také v tom spočívá estetický účinek performativního umění. Tato reflexe rozvíjí myšlenky z Choreografického fóra 2023, kde se diskutovalo o vztahu tvůrců a diváků a tématech manipulace a rituálu, jak se odrážely v představeních Love Bombing a BodyBodyBodyBody na festivalu 4 + 4 dny v pohybu.
Pozice tvůrce – pozice publika je téma, kterému se budeme v letošním roce na Blogu SE.S.TA intenzivně věnovat. Tvůrci/tvůrkyně programově porušují umělecké konvence, aby zprostředkovali divákovi nový a zdá se i co nejintenzivnější zážitek. Chtějí tak dostat diváky „na vlnu“ – katalyzovat v nich různé estetické, kognitivní či dokonce behaviorální procesy: zcitlivit je, proměnit jejich vnímání, rozvibrovat jejich těla, podnítit k přemýšlení či přímo k akci.
Téma veřejného a intimního prostoru vyplynula z potřeby nově definovat místo pro taneční a performativní umění během pandemie a v jejím důsledku. Vzhledem k uzavření divadel čelili umělci z celého světa výzvě najít nové způsoby, koncepty a formy pro uvádění svých představení a sdílení svých uměleckých děl. Jako umělci jsme toužili po spojení s vnějším světem, s našimi místními komunitami, stejně jako naši diváci toužili po stimulaci uměním. Potřeba sdílet umělecká díla a zpětná vazba od diváků byly existenční nutností.
